ČLÁNEK: MŠMT připravuje významnou změnu v podpoře cizinců, ale opomíjí ostatní děti s OMJ

Dne 21.1. 2020 proběhla konference Neznalost jazyka neomlouvá?!, kterou pořádala Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ve spolupráci se společností META, o.p.s.
Součástí konference byla i panelová diskuze. Panelisté sdíleli vlastní zkušenosti s podporou dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem, ale také velmi živě reagovali na příspěvky v dopolední části. Ponejvíce na navrhovaný systém, který představil zástupce MŠMT, vedoucí oddělení základního, zájmového a základního uměleckého vzdělávání Svatopluk Pohořelý.
Nový systém bude dle MŠMT zahájen od ledna 2021 a mezi jeho základní parametry bude patřit:

  • Zcela nahradí stávající rozvojový program, financován bude z rezervy krajů (dle směrnice, jejíž účinnost je odložena na 1.1.2021).
  • Na území obce s rozšířenou působností (ORP) bude vždy nejméně jedna krajem určená škola, kde bude probíhat intenzivní výuka ČDJ pro všechny cizince s nedostatečnou znalostí češtiny v dané lokalitě.
  • Rodičům žáka cizince bude bezprostředně po nástupu do školy nabídnuta možnost jazykové přípravy (výuky ČDJ) na základě jednoduchého jazykového testu, který vyhodnotí samotná škola. Bude se jednat o orientační pomůcku pro stanovení rozsahu jazykové přípravy (min. 100 a max. 400 hodin).
  • Výuka bude probíhat dopoledne, žák bude uvolněn z výuky a bude mu poskytnuta intenzivní výuka ČDJ (v souladu s §20 ŠZ jde o jazykovou přípravu k začlenění do ZŠ).
  • Výuku bude možné čerpat maximálně po dobu 10 měsíců, v jakékoliv intenzitě. Jazyková podpora bude moci být zahájena kterýkoliv měsíc (nebude tedy omezena trváním školního roku).
  • Na začátku škola sestaví jednoduchý plán jazykové podpory, v němž bude stanoven rozsah výuky ČDJ (kolik výukových hodin), rozvrh ČDJ, do jaké skupiny bude žák zařazen a z jakých předmětů bude po dobu výuky ČDJ uvolněn.
  • Výuka ČDJ bude probíhat ve skupinách o velikosti 1-8 žáků, které bude doporučeno rozdělovat na 1. a 2. stupeň (bude-li to možné a efektivní).
  • Malý počet žáků ve skupině umožní výuku individualizovat.

V novém systému budou ZŠ rozděleny na tři skupiny:

1) s počtem cizinců vyšším než 2% (jedná se o 1263 škol, tj. 30,2% všech škol)

2) s počtem cizinců nižším než 2% (jedná se o 1206 škol, tj. 28,8% všech škol)

3) spádové ZŠ v průmyslových lokalitách s vysokým počtem zaměstnanců cizinců a jejich rodinných příslušníků ve věku povinné školní docházky
KÚ určí pro intenzivní jazykovou výuku v ORP vždy takovou školu, kde je podíl žáků cizinců vyšší než 2%.

Z následné panelové diskuze vyplynulo, že účastníci konference spolu s Veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou vznik nového systému podpory vítají a považují jej za velmi potřebný. Z následné diskuze ale také vyplynulo, že návrh sytému by ještě potřeboval širší odbornou diskusi. Existuje řada parametrů, které návrh opomíjí, a které by pak mohly v konečném důsledku způsobit, že změna nepřinese kýžený efekt. Přinášíme proto v bodech shrnutí dalších potřebných změn v systému jazykové přípravy a podpory dětí a žáků bez dostatečné znalosti češtiny, které byly v panelových diskuzích zmíněny.

Co navrženému systému chybí:

  • Nepočítá se žáky bez dostatečné znalosti češtiny s českým občanstvím – těch je přitom ve školách velké množství. Anna Šabatová: „Jsem zaskočena tím, že cílová skupina je definována jako cizinci, přestože se v odborných kruzích už dlouhodobě mluví o tom, že to nevyhovuje. V materiálu MŠMT z června se ještě mluvilo o dětech s nedostatečnou znalostí češtiny. Vidíme, jak je finský systém flexibilní, tam se to nezastaví na formálních bariérách. Jak to, že český školský systém pracuje s pojmem občanství? Zkusme to posunout do úrovně potřeb a podpory.“
  • Třída bude zřízena jen pro nově příchozího žáka – žáci, kteří již do školy v ČR chodí, ale nerozumí dostatečně vyučovacímu jazyku, nebudou moci podporu čerpat samostatně (budou ale moci být připojeni k již zřízené skupině, když to kapacita dovolí).
  • Chybí systémová jazyková podpora po absolvování intenzivní výuky ČDJ - žáci se po absolvování kurzu „pro přežití“ (jak ho nazvala Alice Kourkzi, NPI ČR) mohou dostat přibližně na úroveň A2, někteří spíše na A1, což je bez následné podpory ve výuce velmi nízká úroveň. Přitom osvojení si jazyka na akademické úrovni žákům dle odborníků trvá minimálně pět let (například ve Finsku podporují žáky ve finštině jako druhém jazyce ještě následujících šest let po absolvování ročního intenzivního kurzu finštiny).
  • Ve školách chybí personál na výuku ČDJ – i když škola získá finance na výuku ČDJ, často nemá personální kapacity, aby se žákům s OMJ věnovala. je proto potřeba změnu systému podpory žáků s OMJ provázat s opatřeními (vzdělávání, metodická podpora), která zvýší celkový počet učitelů ČDJ, tak aby nový systém podpory neztroskotal na jejich nedostatku, což reálně hrozí zejména v některých krajích.
  • Systému chybí koordinace na všech úrovních systému – na úrovni MŠMT, kraje, ORP, zřizovatele i samotné školy.
  • Chybí data o potřebách dětí a žáků s OMJ, ale i o poskytnuté podpoře – a protože chybí data a informace, není možné systém evaluovat a přijímat potřebná opatření.

A co střední školy?

Navržený systém se vztahuje jen na povinnou školní docházku. Přitom výsledky jednotných přijímacích zkoušek (o třetinu horší průměrné výsledky z M), údaje o úspěšném absolvování maturitních oborů na SŠ u cizinců (úspěšní jsou jen 4 z 10), ale i výsledky u maturitní zkoušky z ČJL (o 22,5% horší průměrné výsledky v písemné práci) ukazují, že jazyková příprava je nutná i před střední školou!

Zástupce MŠMT, paní Barbora Krčmářová z odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT uvedla, že si i vedení MŠMT uvědomuje potřebnost nastavení podpory před vstupem na SŠ i po nástupu. Jak ale poznamenala: „Nejdříve musíme nastavit péči v povinné školní docházce, teprve pak se začneme věnovat střednímu vzdělávání."
Paní Barbara Kubátová z kanceláře VOP situaci uvedla příkladem: „Pokud zdravotní sestry z Ukrajiny, které neumí česky, mají jako podmínku, že do určitého termínu absolvují jazykovou zkoušku na komunikativní úrovni, a následně mohou pracovat ve svém oboru, tak proč žákyně s OMJ, která studuje střední zdravotnickou školu, nemá šanci stát se zdravotní sestrou jen proto, že neudělá maturitu z češtiny?“

V roce 2018 vydala Veřejná ochránkyně práv doporučení k legislativní změně §20, odst. 4 školského zákona, následovalo také doporučení Poslanecké sněmovně ve výroční zprávě k úpravě obou zkoušek (přijímací i maturitní). Ale ačkoliv MŠMT opakovaně slíbilo nápravu, zatím ke změně nedošlo. „Přijde nám to jako chabý výsledek snahy o narovnání šancí těchto dětí. Protože máme-li se bavit o skutečné rovnosti ve vzdělávání, kterou nám garantuje Listina základních práv a svobod i školský zákon ve svých úvodních principech a zásadách, tak toto je o skutečné materiální rovnosti práv ve vzdělávání. Když má někdo hendikep ve vzdělávání, jako je neznalost nebo nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, tak potřebuje upravit podmínky, aby mohl úspěšně absolvovat cestu vzdělávacím systémem v souladu se svými možnostmi a kompetencemi. To, že je někdo cizinec nebo má jiný rodný jazyk neznamená, že nemá schopnosti absolvovat střední školu ukončenou maturitní zkouškou,“ komentovala okolnosti Barbara Kubátová.

Řešením situace na SŠ je:

  • Zavedení ročního přípravného kurzu ČDJ před vstupem na SŠ pro nově příchozí s nedostatečnou znalostí češtiny (bez ohledu na státní příslušnost). „Již před více než osmi lety jsme si uvědomili, že je tady ohrožená skupina mladých migrantů, kteří přijíždí do České republiky po absolvování základní školy v zemi původu, neumějí česky a na středních školách mají proto velmi stiženou šanci uspět. Proto jsme hledali možnosti, jak vytvořit roční kurz češtiny před vstupem na SŠ. Realizujeme ho už čtvrtým rokem a je po něm obrovská poptávka, kterou nemůžeme uspokojit. Tuto podporu by měl podle našeho názoru zajistit vzdělávací systém,“ shrnula zkušenosti Kristýna Titěrová z META o.p.s. Kurz by měl být ideálně koordinován jednotlivými kraji, nárokově financován ze státního rozpočtu. Realizovat to mohou např. jazykové školy.
  • ČDJ jako samostatný obor v RVP a úpravy jednotných zkoušek: „Myslíme si, že by podmínky obou dvou zkoušek měly být upraveny a zmírněny. Možná by čistější legislativní cestou bylo, aby tu zkoušku konali z češtiny jako druhého jazyka. Tam víme ale, že by bylo potřeba, aby to byl samostatný vzdělávací obor,“ uvedla Kubátová. Dosavadní úpravy totiž umožňují jen prodloužení času na konání zkoušky (a slovníky), což je pro mnoho žáků nedostatečné. Žáci bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka by díky těmto změnám mohli skládat jednotné přijímací zkoušky (JPZ) či závěrečnou maturitní zkoušku (ZMZ) z češtiny jako druhého jazyka – zkouška by určila přibližnou úroveň jazyka a zejména potřebnou míru výuky ČDJ (u JPZ) či výstupní úroveň ČDJ pro další vzdělávání na VŠ/VOŠ (ZMZ).
  • Systematická podpora žáků při studiu – je třeba nastavit a zajistit na SŠ výuku ČDJ podle potřeb žáků (min. do zvládnutí úrovně B2), podporu osvojení akademického jazyka a terminologie pro úspěšné zvládnutí středoškolského učiva (IVP, asistenti pedagoga, pedagogické intervence, apod.). S tím souvisí také vzdělávání pedagogů.

Profily řečníků najdete zde.

Článek o konferenci shrnující informace zejména z dopolední části najdete zde.

Na našem kanálu YouTube najdete video z panelové diskuze k ZŠ i z panelové diskuze k SŠ.